Thomas Jefferson, John Adams a John Quincy Adams o isl?mu

by Hugh Fitzgerald (translated by Islám Info)

V nedávném ?lánku, k jeho? napsání byla podn?tem ?etba Vít?zství v Tripoli Joshuy Londona, Andrew Bostom, který sestavil knihu The Legacy od Jihad (D?dictví d?ihádu), cituje z Londonova textu mno?ství názorných popis? islámu a muslim? od n?kterých z nejd?le?it?jších postav americké historie. Dv?ma z nich byli Thomas Jefferson a John Adams, v roce 1786 vyslanci (Jefferson v Pa?í?i, Adams v Londýn?) nov? ustanovené Americké republiky. Setkali se ve Velké Británii se zástupcem Tripolitánie (dnešní Lýbie), Sidi Haji Rahmandem Adjou. Jako další k?es?anské námo?ní mocnosti trp?la Amerika státním pirátsvím muslimských korzár?. Slovo pirátství znamená pouhé náhodné hledání lupu a není odpovídajícím popisem formálního systému, kterým muslimští korzá?i vedli válku proti k?es?anským obchodním lodím, s p?edchozí znalostí a s podporou muslimských vládc? severoafrických stát? - které byly pod zdánlivou vládou osmanských vládc? v Istanbulu.

Jefferson i Adams byli vzd?laní lidé. Zaje?te si do Quincy nebo do Monticella a podívejte se na jejich knihovny, a pak si p?edstavte psaný materiál, který udr?uje proud amerických prezident?. Nem?li ale ?ádný d?vod znát islám. Zajímali se o civilizaci západu, ke které pat?ili. Islám byl pouhým rušivým a násilným vet?elcem na jihu a na východ? tohoto západu. Pojetí, ?e jednou budou muslimové v západním sv?t? trvat na tom, ?e západ toho tolik islámu dlu?í, ?e renesance byla prakticky muslimským vynálezem, by jimi bylo pova?ováno za to, ?ím je: za absurditu, historickou travestii od za?átku do konce.

V?d?li ale o tom, co bylo p?í?inou chování muslim?? Ne. Proto se zeptali, pro? berberské státy (dnešní Maroko, Al?ír, Tunisko a Lýbie) neustále úto?í na ameri?any a na všechny další obchodní lod? nev??ících, kradou jejich náklad a námo?níky, berou je do islámských zemí a zotro?ují tyto k?es?anské námo?níky, kte?í mohli být n?kdy vykoupeni, a n?kdy ne. Proto se zeptali vyslance, pana Adji, pro? muslimové Maghrebu, berberští piráti, jak byli na západ? známi, d?lají to, co d?lají.

Ten nem?l s odpov?dí ?ádný problém, jak se píše ve zpráv? Kongresu napsané Jeffersonem a Adamsem:

“… ?e to je zalo?eno za zákonech jejich proroka, ?e to je napsáno v jejich Koránu, ?e všechny národy, které neuznávají jejich autoritu, jsou h?íšníci, ?e je jejich právem a povinností vést proti nim válku, kdekoliv je lze nalézt, a zotro?ovat všechny, které mohou vzít jako v?zn?, a ?e ka?dý muslim, který bude zabit v bitv?, p?jde jist? do ráje”.

Pro ka?dého sou?asného muslima nic p?ekvapivého, a?koliv mnoho z nich si bude p?át, aby si ameri?ané tento odstavec nikdy nep?e?etli, obzvlášt? z toho d?vodu, ?e je napsán dv?ma ze Zakladatel?, tv?rc? ústavy, která je v takovém rozporu se svatým zákonem islámu. Je jednoduché odsoudit toho ?i onoho sou?asného kritika islámu, ale pro muslimy není ji? tak jednoduché odsoudit, nebo pokusit se sní?it zprávu napsanou Thomasem Jeffersonem a Johnem Adamsem.


Bostom také cituje Londona, který cituje Williama Eatona, veterána Revolu?ní války, který se pozd?ji stal americkým konzulem v Tunisku, a který v roce 1799 podal hlášení o svém setkání s al?írským guvernérem, Bobba Mustafou:

“… sundali jsme si body a vstoupili jsme do jeskyn? (nebo? tak to vypadalo), s malým mno?stvím sv?tla p?icházejícím z ?elezných bran, byli jsme p?edvedeni velkému chlupatému stvo?ení, které sed?lo na zadku na nízké seda?ce pokryté polštá?em s vyšívaným sametem, se zadníma nohama skr?enýma jako medv?d. P?i našem p?íchodu natáhl tlapu, jako kdyby m?l dostat n?co k jídlu. Náš pr?voce vyk?ikl, “Polibte guvernérovu ruku!” Generální konzul se elegantn? uklonil a políbil jí, a my jsme následovali jeho p?íklad. Zví?e vypadalo, ?e není v tomto okam?iku nebezpe?né; n?kolikrát vycenil zuby, ale vydal jen málo zvuk?. Po této ceremonii jsme chvíli stáli v tiché agónii, a pak jsme museli odejít, vzít si své boty a další majetek, a opustit doup? bez zran?ní jiného, ne? poní?ení z toho, ?e jsme byli nedobrovoln? donuceni porušit druhé p?ikázání bo?í a porušit b??nou slušnost. M??e kdokoliv uv??it tomu, ?e tomuto povznesenému zví?eti platí sedm evropských král? a dv? republiky poplatky, zatímco celá jeho námo?ní síla se nerovná dv?ma ?adám bitevních lodí? Je tomu tak”.

Nebyl tak docela jako jeden z t?ch západních vyslanc? - John C. West nebo James Akins nebo Andrew Kilgore nebo Eugene Bird - kte?í byli pro své arabské prot?jšky plní salaam alejkum. Byl to ranný ameri?an, jistý si sám sebou, a stejn? tak si jistý tím, ?e doká?e poznat komického primitiva, kdy? n?jakého uvidí - a bez pot?eby uchylovat se k rétorickým kli?kám. ?lov?ka by zajímalo, jaké by podávali stejným zp?sobem zprávy o absurditách, ?ekn?me, Arafatových a jeho spole?ník?, nebo o nárocích sm?šných arabských re?im? a p?edstavitel? Arabské ligy, kterým bylo dovoleno uv??it ve vlastní d?le?itost a význam, zatímto jejich jediná d?le?itost a význam spo?ívá v geologické náhod?, a v naprostém selhání t?chto p?íjemc? nejv?tšího nezaslou?eného bohatství v historii p?i vytvo?ení moderní politiky a moderní ekonomiky. Skute?nost, ?e tyto re?imy z?stávají moráln? a intelektuáln? paralyzovány, by m?lo ukázat t?m ze západu, kte?í cht?jí v?d?t alespo? trochu o tom, co d?lá západ západem, n?co o tom, co je to civiliza?ní ovoce islámu - nebo spíše n?co o nep?ítomnosti tohoto ovoce civilizace.

Ve svém ?lánku Bostom také cituje smysluplný a pronikavý výrok Johna Quincy Adamse z pozd?jšího období, z roku 1829, po jeho odchodu z ve?ejného ?ivota:

“… Mohamed vyhlásil nerozlišující a vyhlazovací válku, jako sou?ást svého nábo?enství, proti zbytku lidstva … Na?ízením Koránu je nekone?ná válka proti všem, kte?í popírají, ?e Mohamed je bo?ím prorokem … oddaní následovníci proroka se mohou pod?ídit naléhavým nezbytnostem porá?ky: ale na?ízení ší?it muslimskou víru me?em je povinné v?dy, kdy? m??e být ú?inné. Prorokova na?ízení mohou být prosazována r?znými zp?soby, podvodem nebo silou”.

Pro zcestovalého a se?t?lého Johna Quincy Adamse nebylo na?ízení v??ícím ú?astnit se trvalé války provád?né podvodem nebo silou ?ádným tajemstvím. V d?ív?jším ?lánku citoval Bostom Johna Quincy Adamse srovnávajícího esenci k?es?anství s esencí islámu.

Toto napsal John Quincy Adams o k?es?anství:

“A Je?íš prohlásil, ?e pro?itek št?stí v posmrtném ?ivot? bude odm?nou za praxi dobro?innosti zde. Jeho celý zákon se dá shrnout jako výzva k lásce; mír na zemi - dobrá v?le v??i lidem … V k?es?anském morálním systému je ?lov?k nemorální bytostí odsouzenou ke krátkému ?ivotu v pozemské t?lesné schránce. Laskavost k lidem obsahuje celý sm?r jeho pozemských povinností na zemi, a celý slib št?stí v posmrtném ?ivot?. ESENCÍ TÉTO DOKTRÍNY JE VYZVEDÁVAT DUCHOVNÍ ?ÁSTI JEHO P?IROZENOSTI NAD ?ÁSTMI KRUTÝMI (zvýrazn?ní v originále)”.

A toto ?ekl John Quincy Adams o islámu:

“P?ijímaje ze vznešených koncept? Moj?íšova zákona, doktríny jednoho všemocného boha, spojil s ní neodd?liteln? nestoudnou le?, ?e on sám je jeho prorokem a apoštolem. P?ijímaje z nových zjevení Je?íšových, víru a nad?ji v nesmrtelný ?ivot a v budoucí odplatu, poní?il jí v prach úpravou všech odm?n a povolení jeho nábo?enství v uspokojování sexuální touhy. Otrávil zdroje lidského št?stí u pramene degradací podmínek ?enského pohlaví a povolením polygamie; a vyhlásil nerozlišující a vyhlazující válku, jako sou?ást svého nábo?enství, proti zbytku lidstva. ESENCÍ JEHO DOKTRÍNY BYLO NÁSILÍ A CHTÍ?; OSLAVA KRUTÝCH ?ÁSTÍ LIDSKÉ P?IROZENOSTI NAD ?ÁSTMI DUCHOVNÍMI (zvýraznení v originále) … Mezi t?mito dv?ma nábo?enstvími, tak rozdílnými ve své podstat?, tak ji? byla vedena po dvanást století válka. Tato válka je do nebe volající … Nikdy nem??e být mír na zemi a dobrá v?le v??i lidem, dokud budou nemilosrdná a zhýralá dogmata falešného proroka ?ídit motivy lidských ?in?”.

A Adams uzav?el:

“Základním principem jeho víry je pod?izování druhých me?em; a je to pouze silou, jak m??e být tato falešná doktrína rozptýlena a její moc zni?ena”.

Kdy? ?teme tyto poznámky od Thomase Jeffersona a Johna Adamse, a Johna Quincy Adamse, a hloubáme nad nimi, budeme zasa?eni jejich sebejistotou, ?e jsou to oni, kdo zastupuje civilizaci, a nikoliv islám a jeho zástupci, a ?e by bylo sm?šné tvá?it se, ?e je tomu naopak. Islám se mezi roky 1786 nebo 1805 nebo 1830 a dneškem nezm?nil. Doktrína d?ihádu se nezm?nila. Korán není odlišný Korán; hadísy nejsou rozdt?íd?ny jinak, ne? je podle r?zných stup?? autenticity rozt?ídili muhadisíni p?ed tak?ka tisíci lety. Pokud n?co, síly islámu byly tehdy mnohem slabší, a tudí? mnohem mén? schopné provád?t d?ihád. Jediným dostupným prost?edkem byla armáda, a ve vojenských zále?itostech byli muslimové beznad?jn? p?ekonáni technologií mnohem pokro?ilejší civilizace - pokro?ilejší v ka?dém ohledu. Co se tedy stalo? Jak to, ?e dnes se ?ádný západní v?dce nedoká?e p?inutit psát o islámu jako Jefferson, Adams, John Quincy Adams, nebo v moderní dob? jako Churchill v The River War?

Stala se celá ?ada v?cí, po?ínaje zcela odlišnou t?ídou v?dc?. K jakému intelektuálnímu pádu došlo od dob Zakladatel? a tv?rc? ústavy. Sebejistota a volný ?as nutný k u?ení se o v?cech, nep?ítomnost dechberoucích novinek, fantastické hromad?ní povinností, tak?e ?ádný z v?dc? nemá mo?nost ?íst a p?ijímat v?ci, které, jakmile se dostane na vrchol, pot?ebuje znát ze všeho nejvíce - to vše p?isp?lo k tomuto pádu. A práv? nyní tou v?cí, kterou v?dci a elity po celém sv?t? pot?ebují znát, je vše o islámu, o jeho dogmatech, jeho historii d?ihádistického dobývání, pod?izování dobitých nemuslim?, a o jeho doporu?eném nástroji d?ihádu, který jde mnohem dále ne? jen k teroru nebo k vojenským zp?sob?m. Tohoto dobývání je nyní v západních zemích dosahováno p?edevším demograficky - po?et muslim? nar?stá mnohem rychleji, ne? po?et rodilých nev??ících - a dawou. Tato dawa se zam??uje na v?zn? a na další, kte?í jsou ekonomicky a duševn? na okraji, a mají tendenci p?ijímat systém, který m??e být nahlí?en jako prost?edek protestu proti “Systému”, a který také dodává t?m, kte?í to pot?ebují, Úplnou regulaci ?ivota a Totální vysv?tlení vesmíru. Je mnoho lidí se slabými myslemi, a jejich po?et nar?stá ob?as netolerovatelným stresem a stupiditou zb?silého nakupování a prodávání, nebo nenakupování a neprodávání.

Co se stalo? Jak mohli Thomas Jefferson a John Adams, a John Quincy Adams a mnoho dalších v americké historii pochopit islám, a také pochopit, ?e není ?ádná mo?nost, a ani nutnost se o to pokoušet, “získávat srdce a mysli” muslim?, ale spíše si získat jejich spolupráci, aby bylo zm?n?no jejich chování? To druhé je velmi odlišné od získávání srdcí a myslí, a je zalo?eno na skute?nosti toho, v co u?í islám v??it své stoupence. Kdy? Theodore Roosevelt po?adoval po v?dci marockých bandit? vydání Iona Perdicarise známou frází “Perdicaris ?ivý nebo Raisuli mrtvý”, i on rozumn?l, ?e jednání s tímto druhem lidí po?aduje tento druh chování.

Jefferson a Adams a Quincy Adams ?etli. P?emýšleli. Studovali. U?ili se v?ci p?ímo. Nem?li poradce, kte?í by se pokoušeli uspokojit všechny jejich mentální pot?eby dodáváním krátkých jedno, nebo t?í, nebo p?tistránkových shrnutí informací, zapsaných v bodech, které ani nejsou v?tami. Byli zcestovalí. Všichni z nich m?li zvyk studovat a p?emýšlet, a neztráceli ?as zp?sobem, jakým ho naši v?dci utrácejí v kancelá?ích i mimo n?, na setkáních, státních návšt?vách s úsm?vy a všemi t?mi netolerovatelnými nesmysly, které moderní politický ?ivot po?aduje po t?ch, kte?í ho doká?ou vydr?et, a které ?asto odrazují ty nejlepší lidi, proti oni to nakonec nedoká?ou.

Jen si p?edstavte, ?e by n?která z p?edchozích administrativ povolala jednoho z “expert?” na islám, nejvyššího a neblahého omlouva?e Johna Espozita. Jefferson, Adams a Quincy Adams by ho v okam?iku prohlédli. Kdy? psali, ned?lali si starosti s “urá?kou” muslim?. Mohli si dovolit ?íkat pravdu. To samé si ale mohou dovolit i dnešní západní v?dci, kdyby s tím za?ali. Muslimové nad námi mají jen velmi malou moc. Ano, mají ropu. A zoufale jí pot?ebují prodávat. Jsou zhrozeni tím, ?e by západ mohl najít jiné zdroje energie, nebo ?e by sám západ mohl za?ít zda?ovat ropu takovým zp?sobem, který by sní?il poptávku. A jejich armády mohou být p?es noc prom?n?ny v hromady šrotu. Mají peníze, za které si mohou koupit vliv, ale pokud budou ti v západním sv?t?, kte?í jsou na stran? p?íjemc?, neoblomn? odhalováni, zesm?š?ováni a kontrolováni (a to by zahrnovalo i velké mno?ství exdiplomat?, noviná??, akademik? a dalších), pak by armáda omlouva?? ztratila svojí ú?innost. Není ?ádná ropná zbra? a nikdy nebyla. Existuje finan?ní zbra?, ale tu má v rukou západ, a hlavn? Amerika. Co by bohatí arabové d?lali, kdyby se západ rozhodl zabavit jejich západní majetek jako majetek nep?átel, jako se to stalo s majetkem vlastn?ným nejen n?meckou vládou, ale i individuálními n?mci, b?hem druhé sv?tové války? A co by d?lali, kdyby byli trvale zbaveni p?ístupu k západní zdravotní pé?i? (Jak byste se cítili, kdyby vám n?kdo vyhro?oval mo?ností zbavit vás p?ístupu k vašim západním doktor?m nebo mo?nosti být ošet?en v západní nemocnici? To by si mohlo získat vaši pozornost.) Co by d?lali, kdyby byli zbaveni p?ístupu k západnímu vzd?lání, nebo kdyby ztratili mo?nost jezdit na západ? Co by d?lali, kdyby vid?li neúprosnou kampa? sm??ující k odstran?ní muslim?, jako bezpe?nostního rizika, z Domu války, kde jim bylo povoleno usadit se po desítkách milión??

Co se stalo není pouze n?jakým druhem kretenizace naší politické t?ídy, ale také lenost. To je mo?né vid?t na t?ch, kte?í nejsou v exekutivní slo?ce, a kte?í by mohli, kdyby se tak rozhodli, studovat islám, u?it se o d?ihádu a o dhimmi, a nenechat se ji? znovu oklamat. Víte ale o kterémkoliv senátorovi nebo kongresmanovi, který se b?hem posledních n?kolika let rozhodl studovat tyto zále?itosti? Máte pocit, ?e John Kerry, který nemá ?ádné finan?ní starosti a má dost ?asu, tráví noci ?etbou Roberta Spencera nebo Bat Ye’or, nebo Pro? nejsem muslim od Ibn Warraqa, aby nebyl, a nemohl být, klamán? Myslíte si, ?e n?který z demokrat?, tak kritických - ze všech špatných d?vod? - k válce v Íráku, by jí byl schopen kritizovat ze správných d?vod?, jak se tomu d?je zde? (na JihadWatch - Islám Info)

N?kdy je zábavné p?edstavovat si postavu z minulosti, jak se náhle objevuje v sou?asnosti. V?dy si p?edstavuju Johna Keatse, jak se náhle objevuje, a já ho beru do Mac Donalds a sna?ím se mu ho vysv?tlit. P?edstavte si, ?e by se objevili Jefferson a Adams. P?edstavte si, co by si mysleli o všech mo?ných v?cech, ale p?edstavte si obzvlášt? to, co by si mysleli o lidech na celém Západ?, kte?í nyní dovolili, aby se v jejich st?edu usadily milióny lidí, kte?í byli formou víry u?eni nenávid?t lidi, mezi kterými ?ijí, a ni?it jejich nev??ící instituce, zákony, zvyky, dokud nebude islám dominovat, a dokud nebude zavedena n?jaká forma islámského svatého zákona. Co by si o tom mysleli? Co by si mysleli o 400 miliardách dolar? utopených ve válce v Íráku, kde se sna?íme ze t?í odd?lených skupin muslim? vytvo?it národní stát, který údajn? bude “modelem” pro arabské muslimy, druhem Sv?tla pro muslimské národy? O?i by se jim protá?ely údivem. Zajímali by se - jak se toto mohlo stát se zemí, kterou pomáhali zalo?it? Co se stalo špatn?? A pak by za?ali klást otázky. “Co je to autor projev??” “Chcete tím ?íct, ?e opravdu máte n?koho, kdo píše slova, které vydáváte za svá, stylizuje vaše myšlenky, vyjad?uje to, co bude vaším pohledem?” “A co jsou to ty ‘body’ pou?ívané v t?chto denních p?ehledech?” “A co jsou to ty ‘denní p?ehledy’?”

Byli by dnes, stejn? jako v jejich vlastní dob?, schopni ?íst a informovat se o islámu - prost?ednictvím knih a d?kaz? poskytnutých jejich vlastními smysly. Nem?li CNN, Fox, špioná?ní satelity a armádu agent? CIA. Vd?li ale, o ?em celý islám je. Jsme to my, se vší naší výbavou, kdo hledáme slo?itost tam, kde jsou v?ci mo?ná a? p?íliš jasné. Byli to Jefferson, Adams a Quincy Adams, kdo m?li nezast?ené chápání islámu a muslim?. Nenechali se rozptýlit. Nebyli okouzleni saudským ropným ministrem, nebo n?jakým “Centrem pro muslimsko-k?es?anské porozumn?ní”. M?li ?as na to ?íst, myslet a dokonce pomalu hloubat nad tím, co p?e?etli, a u?init to vlastním. Hektická ne?innost Washingtonu je skandální - obzvlášt? kdy? se ?lov?k dostane a? na úplný vrchol a u?í se pouze z t?ch nejkratších p?ehled?, a i to pouze tehdy, kdy? u? je p?íliš pozd?, nebo se jedná tak, jako by bylo p?íliš pozd?, nebo mo?ná pod úrove? nejvyšších zástupc? (”pokud jde o studium, to za nás ud?lají naše pon??enky”).

A tak se stalo prakticky nemo?ným získat si jejich pozornost a p?inutit je jednat smyslupln?.

 

To comment on this article, please click here.

 

If you have enjoyed this article and want to read more by Hugh Fitzgerald, click here.

Hugh Fitzgerald contributes regularly to The Iconoclast, our Community Blog. Click here to see all his contributions, on which comments are welcome.

Komentátor na t?chto stránkách (Dhimmi Watch pozn. Islám Info) nedávno v reakci na mé tvrzení, ?e nexistují ?ádní palestinci, prohlásil: “Národ je myšlenka, sdílená identita, a palestinci jí mají. Jen tak nezmizí. I kdy? cestují po sv?t?, pova?ují se za uprchlíky a udr?ují si své národní pov?domí”.

To ale nijak nevyvrací, ?e “palestinská národnost” je politicky motivovaná konstrukce. A ?e politicky motivovaná konstrukce “palestinského lidu” z místních arab? (t?ch v Gaze a na území, které jordánci v roce 1948 p?ejmenovali na “Západní b?eh”) m??e být nearaby a nemuslimy zbo?ena. Jednoduše mluvme o této konstrukci jako o tom, ?ím skute?n? je. Odmítn?me psát tu frázi bez uvozovek: “palestinský lid”. Donekone?na citujme všechny araby, kte?í otev?en? ?ekli, pro? tato fráze a tato myšlenka vznikla. M?la být podsunuta západu. Stejn? jako v roce 1938 Henleinova kampa? za získání “legitimních práv” pro “sudetské n?mce”.

Jakmile se rozší?í pochopení, ?e válka proti Izraeli je klasickým d?ihádem, a není, a nikdy nebyla, “st?etem dvou malých národ?” atd., povede to k v?tší jasnosti nejen mezi zmatenou izraelskou ve?ejností (a jejími p?evá?n? nezajímavými v?dci), ale také v celém nev??ícím sv?t?. Sv?t pot?ebuje pochopit, ?e d?ihád proti Izraeli je pouze ?ástí obecn?jšího celosv?tového d?ihádu. Tento d?ihád se projevuje lokáln? a pou?ívá r?zné prost?edky v závislosti na tom, co je mo?né a efektivní, a bere v úvahu místní podmínky a povahu místních nev??ících.

Zde je p?íklad toho, co by m?lo být lépe známo:

P?ed šestidenní válkou ani jeden arabský mluv?í, p?ed OSN ani jinde, a ani jeden arabský dokument, nepojmenoval místní araby “palestinským lidem”. Objevili se jakoby kouzlem - vyvoláni Arafatovými poradci pro vztahy s ve?ejností - a? poté, co všem po válce došlo, ?e arabský sen o pobití izraelc? byl zni?en, a ?e je t?eba jít cestou dlouhodobého úsilí.

Cílem tohoto úsilí bylo p?esv?d?it bývalé stoupence Izraele v západním sv?t?, ?e Izrael získal území, na které nem?l ?ádné právní, morální ani historické nároky. Proto?e území bylo na západ? známé jako “Palestina”, místní arabové se stali “palestinským lidem”. Jak starší a lépe vzd?lané generace vym?ely, mladší, naivn?jší a neinformovan?jší lidé za?ali myslet zhruba tímto zjednodušeným zp?sobem: “dob?e, je tu místo, které se jmenuje Palestina, a jsou tu lidé, kte?í jsou palestinci, tak?e samoz?ejm? oni musí být t?mi, komu ta zem? pat?í”.

Bylo to na tomto základ?, na kterém byl “palestinský lid” vytvo?en - na základ?, který vy?adoval nep?ítomnost smyslu pro historii, skute?né a detailní znalosti historie této oblasti a celého St?edního východu, a nejen 20. století ale 1300 let p?ed tím. Lidé, kte?í slou?ili v Mandátní komisi Ligy národ?, z nich? nikdo nebyl sionista, m?li mnohem lepší pochopení toho, pro? cíle Mandátu - ustanovení národního domova ?id? - nejsou nejen ospravedlnitelné, ale i obdivuhodné. To je d?vod, pro? ti, kte?í m?li v?tší smysl pro historii, a kte?í byli neposkvrn?ni široce rozší?enou mentální chorobou, jako Churchill a Smuts, sympatizovali se sionisty.

A zatímco heslo “za?e?me je do mo?e” bylo sm?rem na západ utlumeno, a do západních myslí byl vtloukán “palestinský lid”, v ?erné Africe, kde Izrael p?ed rokem 1967 provozoval velmi efektivní program zahrani?ní pomoci, šly v?ci mnohem rychleji. Vše, co bylo t?eba, bylo podplacení n?kolika klí?ových vládních ú?edník? a diplomat?; a p?es noc v?tšina afrických stát? p?erušila s Izraelem vztahy. Ty zem?d?lské projekty, ty zavla?ovací projekty, které byly tak u?ite?né, musely být ukon?eny. Arabové samoz?ejm? nikdy ?ádnou skute?nou pomoc neposkytli. Byly to v?dy jen úplatky n?kterým ú?edník?m, a pochopiteln? peníze, které m?ly rozší?it moc islámu v subsaharské Africe. Jedním z d?sledk? byla revolta nigérijských k?es?an? proti nové muslimské bojovnosti - d?ihádu, jak to nazval plukovník Ojukwu - proti t?mto k?es?an?m.

Západní v?dci, stejn? jako ti izraelští, by m?li p?estat pou?ívat frázi “palestinský lid”. Namísto toho by m?li za?ít pou?ívat pe?liv? sestavené fráze jako: “autonomie pro lokální araby bude samoz?ejm? záviset na rozsahu, v jakém je taková autonomie slu?itelná s bezpe?ností Izraele, nebo? je zde ji? 22 arabských stát?. Také si nem??eme nebýt v?domi doktríny d?ihádu jako trvalé povinnosti, tak?e by nem?lo být o?ekáváno, ?e opozice v??i Izraeli zmizí, bez ohledu na jeho hranice. Máme všechny d?vody se domnívat, ?e teritoriální ústupky, díky kterým vidí arabští muslimové Izrael jako zranitelný, pouze zvýší pravd?podobnost otev?ené války, a spíše zvýší ne? sní?í touhu po boji za dosa?ení cíl? d?ihádu”.

Kdo píše nebo ?íká n?co takového? Je to zcela pravdivé a nutné, ale nikdo to ned?lá. Ale mo?ná za?nou, a? si uv?domí, ?e oni, celý západ, celý nev??ící sv?t, jsou s Izraelem na stejné lodi, a není ?as na to, aby se z této lodi stala lo? hlupák?.


Join leaders of the American Middle Eastern community to endorse

Donald J. Trump
for President of the United States

and spend an evening with his foreign policy advisors featuring
Dr. Walid Phares
and other surprise campaign guests.

Monday October 17th

Omni Shoreham Hotel
2500 Calvert Street Northwest
Washington, DC 20008

cocktails at 6pm - dinner at 7pm
Business casual attire

$150 per person / $1500 per table

Sponsored by the American Mideast Coalition for Trump

Buy Tickets

Subscribe